Hadinec obecný
Český název: | Hadinec obecný |
Latinský název: | Echium vulgare |
Čeleď: | Brutnákovité |
Tvar listové čepele: | |
Popis: | Dvouletá až vytrvalá bylina s dlouhým kůlovitým kořenem, který může dorůstat délky až 250 cm. V prvním roce hadinec vytváří listovou růžici a v druhém roce květenství. Lodyha je silná, přímá, červeně až fialově naběhlá, s hustými odstálými chlupy, a s délkou 30 až 100 cm, někdy 120 cm. Listy podlouhle kopinaté a chlupaté, přízemní řapíkaté, lodyžní menší, zúženou bází přisedlé. Květy nejprve červené nebo růžové, později modré, vzácně bílé - změna barvy květů je vyvolána změnou stupně kyselosti buněčné šťávy: V mladých květech je buněčná šťáva kyselá a ve starších je neutrální až alkalická, což vyvolává změnu barvy, přestože barvivo je stále stejné. |
Stanoviště: | Příkopy, okraje cest, železniční náspy, rumiště, haldy průmyslových odpadů, pole, suché stráně, lomy. Roste na vysýchavých až čerstvě vlhkých , lehkých, štěrkopísčitých až hlinitojílovitých půdách. V ČR od nížin až do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách jen ojediněle nebo přechodně. Celkově roste v celé Evropě vyjma arktických oblastí a na západní Sibiři, zavlečen byl do Severní Ameriky. |
Zajímavost: | České rodové jméno hadince bylo odvozeno z tvaru květů a z nich vyčnívajících tyčinek, které připomínají hadí jazyk. Obsahuje alkaloidy (cynoglossin, konsolicin, konsolidin aj.), cholin, allantoin a sliz. Sbírá se kvetoucí nať (Herba echii vulgaris). V současnosti se hadince užívá téměř výhradně pouze zevně a to ve formě obkladů k léčbě křečových žil, ve formě koupelí při revmatismu, omývání odvarem se osvědčilo na některé kožní nemoci. Vzhledem k tomu, že přítomné alkaloidy působí mírně toxicky na játra, nedoporučuje se vnitřní užití drogy (dříve se aplikovala vnitřně zejména na peptické vředy, na zanícené sliznice trávícího nebo dýchacího ústrojí či při bronchitidě). |
Vložil/a: Balonová Veronika