Herbář >> Zimolezovité >> Zimostráz vždyzelený

Zimostráz vždyzelený

Český název: Zimostráz vždyzelený
Latinský název: Buxus sempervirens
Čeleď: Zimolezovité
Tvar listové čepele:
Popis: Jednodomý, vždyzelený, velmi hustý keř nebo nízký strom, dorůstající 1–6 m (výjimečně až 16 m) výšky a do 20 cm (výjimečně 45 cm) v průměru kmene. Borka světlá, žlutohnědá, svraskalá, později rozbrázděná. Letorosty krátké, čtyřhranné, olivově zelené, zpočátku chlupaté, později olysalé, hustě olistěné. Listové pupeny drobné, přisedlé, kryté hnědavými šupinami; květní pupeny kratičce stopkaté, 2–3 mm velké, kulaté světle hnědé. Listy jednoduché, vstřícné, vejčité až vejčitě podlouhlé, nebo podlouhle eliptické, tupé nebo na konci slabě vykrojené, na okraji mírně ohrnuté, 1–2,5 cm dlouhé, 0,5–1,5 cm široké, kožovité, na líci lysé, lesklé, tmavě zelené, na rubu matně bledě až žlutě zelené. Podél hlavního nervu je pruh světlých teček, u mladých listů i chloupky. Květenství v úžlabních klubíčkách. Květy drobné, jednopohlavné, pravidelné, koruna chybí. Samičí uprostřed klubíčka, s 5–6 zelenavými listénci, a 3 pouzdrým semeníkem, samčí okolo pestíkového květu se 4 kališními lístky a 4 tyčinkami a zakrnělým pestíkem. Plodem je třírohá tobolka pukající 3 chlopněmi. Semena po 2 v každém pouzdře, černá, lesklá. Kvete v březnu až dubnu, plody dozrávají začátkem podzimu (srpen, září). Dožívá se věku kolem 500–600 let.
Stanoviště: Západní, střední a jižní Evropa, severní Afrika, Malá Asie – převážně oblast kolem Mediteránu. Nejzápadnější místo výskytu leží v jihovýchodní Anglii u řeky Mole, v kontinentální Evropě ohraničuje severní hranice rozšíření Centrální masiv ve Francii, izolované lokality v údolí řeky Maas v Belgii, údolí řeky Mosel (Německo, Lucembursko), dále přes Vogézy (jižní Alsasko), jižní Bádensko, pohoří Jura, jižní údolí řeky Wallis v Rakousku, sever Itálie – okolí jezera Lago di Garda (na Apeninském poloostrově chybí), Korsika, Sardinie, Srbsko, Chorvatsko, Makedonie, Albánie, Jugoslávie, Řecko, nejzápadněji v Turecku v severovýchodní části Pontického pohoří.
Zajímavost: Jedovatá dřevina!! Otrava se projevuje zvracením, kolikou, průjmem, svalovou slabostí a zástavou dechu. Při užití většího množství může nastat smrt už po 12–24 hodinách.
Fotogalerie:
herbar.szas.cz     herbar.szas.cz     herbar.szas.cz    

Vložil/a: Balonová Veronika