Herbář >> Violkovité >> Violka rolní

Violka rolní

Český název: Violka rolní
Latinský název: Viola arvensis
Čeleď: Violkovité
Tvar listové čepele:
Popis: Jednoletý plevelný druh s jemným kůlovým kořenem. Lodyha je většinou vystoupavá, chudě nebo řidčeji bohatě na bázi větvená, (5 -) 10 – 20 (- 35) cm vysoká (mnohde i vyšší), na jaře krátce chlupatá, později olysávající až zcela lysá. Dolní lodyžní listy mají čepel okrouhle vejčitou až kopinatou, oddáleně vroubkovanou, kratší než řapík. V horní polovině lodyhy mají listy čepel vejčitou až vejčitě kopinatou, vroubkovaně pilovitou, delší než řapík. Palisty jsou nesouměrně dlanitosečné až peřenosečné. Souměrné, oboupohlavné, pětičetné květy vyrůstají na dlouhých stopkách z úžlabí listů. Koruna je světle až smetanově žlutá, většinou 8 – 13 mm vysoká, dolní korunní lístek zpravidla se sytě žlutou skvrnou, horní často nafialovělé, korunní lístky mají paprsčitou kresbu, jsou ostruhaté. Plodem je vejčitá tobolka, pukající 3 chlopněmi. Semena jsou podlouhle vejčitá, dole zašpičatělá, 1,5 – 1,7 mm dlouhá, s masíčkem. Povrch je hladký, lesklý, žlutý až žlutohnědý, masíčko běložluté.
Stanoviště: Rozšířena v Evropě, na Kavkaze, jižní Sibiři. Zavlečena byla na Sinaj a do Severní Ameriky. U nás je hojně rozšířena na celém území státu od nížin až do hor. Roste na polích, zahradách, rumištích a kompostech, podél cest, v příkopech aj. Je nenáročná na půdní vlastnosti. Zapleveluje obiloviny, ozimou řepku, víceleté pícniny, okopaniny, též zahrady, sady, okrasné plodiny aj. Patří mezi středně nebezpečné plevelné druhy. Poslední dobou její význam výrazně narůstá. Je relativně odolná vůči mnohým herbicidům. Má léčivé účinky.
Zajímavost:
Fotogalerie:
herbar.szas.cz     herbar.szas.cz     herbar.szas.cz     herbar.szas.cz    

Vložil/a: Veronika Čapková