Čekanka obecná
| Český název: | Čekanka obecná |
| Latinský název: | Cichorium intybus |
| Čeleď: | Hvězdnicovité |
| Tvar listové čepele: | |
| Popis: | Vytrvalá bylina i přes 1 metr vysoká, která v prvním roce vyhání růžici listů, stonek vyrůstá obvykle až v druhém ruce. Stonek je větvený, zprohýbaný, poměrně slabý, ale tuhý, přizemní listy jsou kracovité, horní lodyžní podlouhlé kopinaté. Květy asi 3 až 4 cm v průměru, modré, vzácně růžové nebo bílé. Kvete v VII až X. |
| Stanoviště: | Ruderální porosty podél cest, železniční náspy, pole, mýtiny, světliny, sušší louky, meze, příkopy, pustá místa. V ČR hojně, v podhůří jen roztroušeně, celkově takřka celá Evropa, severní Afrika, západní Asie, u nás od nížin až do vyšších pater podhůří. Jako pěstovaná rostlina byla zavlečena na Sibiř, do východní Asie, Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky, do Austrálie a na Nový Zéland. |
| Zajímavost: | Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekávala návrat milého z vojny – a odtud také zřejmě vznikl český název rostliny. Sbírá se kořen, někdy i nať nebo list (oboje nejlépe před rozkvětem) nebo květ, jenž je nejlepší hned v rozkvětu. Droga obsahuje glykosidickou hořčinu intybin (reguluje činnost trávící soustavy a ovlivňuje činnost jater, slinivky a krevní soustavy), dále inulin (15 až 20%, podle některých zdrojů i 40% - inulin je hydroskopický bílý prášek bez chuti a zápachu, špatně rozpustný ve studené vodě, ale dobře ve vodě teplé, který se používá jako výživa pro diabetiky, k získávání ovocného cukru a jako diagnostická pomůcka při měření činnosti ledvin), silici, cholin, třísloviny, manit, arginin, sliz, terpenové hořčiny a větší množství minerálních látek. Droga povzbuzuje chuť k jídlu, působí mírně projímavě, močopudně a žlučopudně, má vliv na látkovou výměnu, užívá se při žlučových kaméncích, zánětech močových cest, při ledvinových kaméncích, při nechutenství, zácpě. Čerstvá šťáva z kořene vmasírovaná do pokožky hlavy podporuje růst vlasů. |
Vložil/a: Balonová Veronika